Bubu - prezentace


Karel Gott





Buď sbohem, brácho z dětských let,
byl's lepší v počtech a já zas lépe čet',
to všechno dávno pokryl sníh,
pil jsem z dlaní tvých, ty z mých,
jeden pramen, jeden smích.

Tak sbohem brácho, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a pak už končí léta her,
končí všem a to je fér,
tak to chápej, tak to ber.

Svět byl fajn, svět byl náš,
léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd,
teď už musím něčím být.

Buď sbohem táto, ty ses dřel,
abych já bezstarostný spánek měl
a byl to se mnou leckdy kříž,
já jsem do větru byl spíš,
rodičům jen na obtíž.

Tak sbohem táto, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a pak už dětství je to tam,
už se musím starat sám,
kudy v nouzi, kudy kam.

Svět byl fajn, svět byl náš,
léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd,
teď už musím něčím být.
Svět byl fajn, svět byl náš,
léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd,
teď už musím něčím být.

Buď sbohem lásko, tak se měj,
měl jsem tě ze všech děvčat nejraděj
a teď odcházím jak hráč,
nechám tě tu ronit pláč,
no aspoň vidíš, co jsem zač.

Tak sbohem lásko, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a zrání má svůj rub a líc,
nebuď smutná, dej si říct,
vždyť kluků k světu, těch je víc.

Svět byl fajn, svět byl náš,
léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd,
teď už musím něčím být.
Svět byl fajn, svět byl náš,
léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd,
teď už musím něčím být.











 

Tudy můžete vstoupit na úvodní stránku
 
 
 
 
 

TOPlist